Proč zrovna Tenerife? To že jsi chtěla vždycky do Peru chápu, ale Tenerife? Co je tam tak zajímavého? Tuhle otázku dostávám docela často. A sama jsem si jí pokládala před svou první cestou tam také.
Tenerife totiž není zemí, kterou bych si primárně vybrala a považovala ji za svůj sen, tak jako jsem to vždycky měla s Peru. Vlastně jsem o něm nikdy neslyšela a poprvé jsem se o něm dozvěděla až od mého strýce, který tam před lety letoucími jel s rodinou na dovolenou. Když říkali, byli jsme na Kanárech, nijak mě to neoslovilo a žádnou touhu jet tam taky, to ve mně nevzbudilo.
Pak jsem o Tenerife dlouhá léta nic neslyšela, až do doby, kdy jsem byla ve Španělsku na Erasmu – studentském pobytu.
Tam vznikla má nová láska – Kanárské ostrovy.
Tenkrát jsme měly jarní prázdniny a s mojí spolužačkou jsme přemýšlely, co ten týden budeme dělat. Jet domů nedávalo smysl, stálo to tehdy zbytečně moc peněz, a tak jsme se dívaly po dostupných variantách. Jeden večer přišla s tím, co kdybychom letěly na Tenerife?
Já na to…”Na Tenerife? Proč zrovna tam?” “Je to vnitrostátní let za pár korun a vypadá to tam krásně” říkala mi ona. “Dívej na fotky.”
“Hm to vypadá fakt hezky, no tak jo, poleťme. Proč ne.”
A tak jsem si zabalily pár věcí do batůžku a vyrazily na letiště.
Dodnes si pamatuji naši cestu vlakem z Murcie do Madridu, odkud nám letělo letadlo. Dostaly jsme sluchátka, že můžeme sledovat film, který poběží, aby nám zkrátil čas. Tenkrát nám pustili Tsunami. Jak ideální před cestou k oceánu. 😀 Než jsme se stihly vzpamatovat ze šoku, který v nás film vyvoval, stály jsme na letišti a odbavovaly se k odletu.
A pak jsem velmi rychle na celé tsunami zapomněla.
Když letadlo přistávalo nad Tenerife a já uviděla zemi pod námi, kterou omýval oceán, rozlil se ve mně pocit “jsem doma”. A od té doby mě už nikdy neopustil.
Vždy když přilétám na Tenerife mi vyhrknou slzičky dojetí do očí a tento pocit “jsem doma” se objeví zase znovu.
Od prvního okamžiku mě tento ostrov nepřestává fascinovat svou nádhernou, rozmanitostí a lehkostí, kterou tu cítím. Zatím jsem nepotkala jiné místo na světě, kde to takto mám.
Tento ostrov je zkrátka nádherný. Na jihu palmy, kaktusy, obrovská barranca (soutěsky), která vrásní zemi až dolů k oceánu. O kousek výše borovicové pásmo, které dýchá svou svěžestí, klidem a mírem, a ze kterého jsou nádherné výhledy. Sever – mlžný vavřínový prales, mystické místo, které je opředené tajemstvím a propojené s dávným obyvatelstvem ostrova Guančemi. Jejich moudrost je tu možné slyšet na každém kroku a fascinují mě jeskynní byty, ve kterých žijí místní obyvatelé dodnes. Národní park Teide – království sopek, obřích obsidánů, lávových polí a překrásných divů přírody. A nesmíme zapomenout na hravé delfíny a mírumilovné velryby, které tu jsou díky teplému proudu celoročně a je možné je kdykoli spatřit a pobýt v jejich přítomnosti, což je samo osobě nezapomenutelným zážitkem.
Mohla bych pokračovat dál, protože na ostrově najdeme i vodopád v posvátném údolí, lávové tunely – obří jeskyně, soutěsku Masca, kde to vypadá jako v Peru, nádherné pláže s černým pískem, které lemují pobřeží ostrova, přírodní koupací jezírka apod.
Zkrátka ráj na zemi.
Ostrov, který se dá přejet od shora dolů za 1,5 hodiny a i po 10 návštěvách ještě neznáte všechno.
To je Tenerife.
A co že mi pobyt tady dává?
Kromě výše zmíněného i nádherný pocit svobody a lehkosti. Cítím, že Tenerife nás propojuje s naší duší a srdcem. Dává nám nové vize a pomáhá nám najít směr. Vyživit se na další cestu životem.
Moc ráda sem jezdím integrovat, objevovat a jen tak být.
Aniž bych se o to musela jakkoli snažit, vše se tu děje samo. Přichází krásné synchronicity a vše se skládá.
Odpovědi na otázky přichází samy od sebe třeba během toho, co si užíváte procházku za západu slunce na útesech nad oceánem nebo se díváte na proplouvající velryby.
Je tu krásně.
Možná ostrov volá i Tebe. Pokud je to tak, budu moc ráda, když se k nám 22. listopadu připojíš. 🙏
