Milá Verčo, ráda bych ti tímto poděkovala a složila i hold za rituál menarche return, kterým jsem u vás v domečku a s tebou prošla. V životě bych si nemyslela, že něco takového kdy budu absolvovat. Jo, moje první menstruace fakt byla blbá, myslela jsem si, že jsem nemocná. Nic z toho mě nepřipravilo na ty příšerné vložky co jsem pak jako teenager musela nosit, protože jsem netušila, že jsou jiné možnosti a mnoho dalšího. Říkala jsem si, jo, každý má něco a tenkrát to bylo takové, prostě se s tím smiř. Když jsem pak procházela rituálem, a vlastně i celý ten den, jsem si uvědomovala jak strašně moc mě ta moje první zkušenost formovala a i deformovala. Ve vztahu sama k sobě, k svému tělu a tomu co by podle mě měla být "definice" ženy. Úplně mě hned na začátku odrovnala informace, že každá žena je jiná a to že nemám tabulkový cyklus 28 dní je úplně v pohodě. Nějak mi tam proběhlo, že žijeme v nějakém společenském nastavení šuplíčků, krabiček a sloupečků do kterých se prostě nejde narvat. A od té chvíle se u mě dostavila nějaká nekonečná úleva, takové až odevzdání, že jsem v pořádku. Úplně jsem cítila jak se to do mě ukládá, jsem v pořádku taková jaká jsem ... a to jen z Tvého prohlášení o délce cyklu :-) Bylo by to na román kdybych měla popisovat všechno co se se mnou dělo, co to se mnou udělalo následně a na co se ještě těším co to se mnou udělá :-) Rozhodně vím, že mi to změnilo život. Někde uvnitř se něco pohnulo, jako kdyby nějaký kus ledu se uvolnil z obrovské hory ledu a vydal se na vlastní cestu. Cestu k rovníku kde roztaje a stane se součástí toho úžasného oceánu mého života. Míša